Ráno při cvičení jsem si na terase zapíchl třísku do prostředníku na pravé noze. Při vyndavání třísky jsem si prst rozerval do krve. Co může být lepšího, když se chystáte na Zambezi.
Šli jsme se podévat na Viktoriiny vodopády. Průvodce se jmenoval Lucky a dal nám výklad o vodopádech. Šli jsme zleva od sochy Davida Livingstona u Devil's Cataract. Z té strany byl super výhled na řeku i dolů do kaňonu. Ten pohled mi vehnal slzy do očí. Člověk může vidět milión fotek a filmů a stejně ho to ohromí, když vodopády uvidí na vlastné oči. Byla tam vidět i duha.
Od Cataract Islandu byla mlha a vodní tříšť na všech viewpointech. Main Falls a Devil's Pool byly tak zahalené, že ani nebyly pořádně vidět.
Naštěstí jsem měl všechny věci dobře zajištěné, kameru jsem měl v nepromokavém pytli od Michala a foťák pod pláštěnkou.
Deštný prales není nic moc, bylo tam pár zajímavých stromů uškrcených fíkusem-škrtičem, jinak stromy nebyly zas tak moc vysoké. Podle informačních cedulí tu žije turako livingstonův, ale průvodce Lucky říkal, že to není pravda, že to je jiný druh.
Od Livingstonova ostrova končí deštný prales a je tam tráva. Rád bych věděl proč.
Největší překvapní byl Danger Point n konci cesty naproti Rainbow Falls. Tam prší regulérně pořád - chvíli drobně, chvíli brutálně. Nateklo mi do bot tak, že čvachtaly - všechno horem. Kameny byly porostlé zelenou řasou a klouzaly jako prase. Schoval jsem foťák s kamerou a točil jsem s gopro. Budou to zajímavé záběry. Kdybych to tušil, vzal bych si sandály.
Došli jsme až k železničnímu mostu z roku 1905. Náklaďáky na něj smí najíždět jen po jednom. Zítra si tam zajdeme znovu, až se vrátíme z vody.
Vodopády mě nadchly. Je škoda, že tu celý den otravují vrtulníky, které vozí turisty na vyhlídku z ptačí perspektivy.
Žádné komentáře:
Okomentovat