Tak jsem zase na cestě. Sedíme s Majdou v letadle směr Paříž. Je lehký opar z horka, teď už nejde moc poznat, co je pod námi. Ještě před chvilkou jsme viděli Prahu od severu a Kladno.
V ústech mám ocas po Jackovi Danielsovi, dali jsme panáka v baru u Hrocha na šťastný návrat. Akorát ta hroší hlava už tam nevisí. Zbyla tam jen hlava nosorožce. V Namibii stejně moc hrochů nežije, tak co. Nějací hroši snad žijí v Okawangu a v Zambezi v oblasti Caprivi Strip na severovýchodě Namibie, ale tam se nechystáme. Začneme naši cestu v poušti, c červených dunách Sossusvlei. Pak přejedeme pouští Namib k moři do Swakopmundu a Walwis Bay. Podnikneme plavbu za delfíny a lachtany.
Pak zamíříme na sever ke křováckým malbám ve skalách Twyfelfontein. Navštívíme Himby, ženy pomazané rudou hlinkou smíchanou s máslem. V Etoshe by nás měly čekat hlavní safari orgie. A pak už se začneme vracet na jih k Windhoeku, přes Okonjimu k pohádkové hoře Waterbergu. Jsem moc zvědav, jestli uvidíme bílé nosorožce, antilopy koňské a vrané a buvoly. Waterberg se hodně vymyká zbytku Namibie. Jsem na něj moc zvědavý.
Tuhle cestu jsem plánoval dva roky. Původně jsem chtěl do Ugandy na gorily, ale protože Majdě není ještě 15 let, změnil jsem plán. Cesta je hodně našlapaná, s dlouhými přesuny. Jsem zvědav, zda se podaří zvládnout všechno tak, jak jsem si to vysnil a s pomocí paní Stellové naplánoval. Ještě posledních 14 dní jsem sjížděl zdroje na Internetu a hledal podrobnosti o Welwitschia Drive, polohu a souřadnice vraků na Skeleton Coast a malebné hory Vingerklip v Damaralandu. Modlím se, aby všechno klaplo, abychom všechno viděli, aby nám nekleklo auto, abychom se v pořádku a ve zdraví vrátili.
Cítím se jako guma do kalhot, která byla dlouho našponovaná očekáváním. Teď cítím ohromnou úlevu, že už nemusím čekat. Jsem na cestě. Cítím úlevu a zároveň trochu únavu, V Česku jsme za sebou nechali tropická vedra, Dnes bylo snad 34°C, má být ke 40°C. Jedeme se do Afriky ochladit - ve Winhoeku je ráno 7°C a přes den 27°C. To zní sympaticky.
V ústech mám ocas po Jackovi Danielsovi, dali jsme panáka v baru u Hrocha na šťastný návrat. Akorát ta hroší hlava už tam nevisí. Zbyla tam jen hlava nosorožce. V Namibii stejně moc hrochů nežije, tak co. Nějací hroši snad žijí v Okawangu a v Zambezi v oblasti Caprivi Strip na severovýchodě Namibie, ale tam se nechystáme. Začneme naši cestu v poušti, c červených dunách Sossusvlei. Pak přejedeme pouští Namib k moři do Swakopmundu a Walwis Bay. Podnikneme plavbu za delfíny a lachtany.
Pak zamíříme na sever ke křováckým malbám ve skalách Twyfelfontein. Navštívíme Himby, ženy pomazané rudou hlinkou smíchanou s máslem. V Etoshe by nás měly čekat hlavní safari orgie. A pak už se začneme vracet na jih k Windhoeku, přes Okonjimu k pohádkové hoře Waterbergu. Jsem moc zvědav, jestli uvidíme bílé nosorožce, antilopy koňské a vrané a buvoly. Waterberg se hodně vymyká zbytku Namibie. Jsem na něj moc zvědavý.
Tuhle cestu jsem plánoval dva roky. Původně jsem chtěl do Ugandy na gorily, ale protože Majdě není ještě 15 let, změnil jsem plán. Cesta je hodně našlapaná, s dlouhými přesuny. Jsem zvědav, zda se podaří zvládnout všechno tak, jak jsem si to vysnil a s pomocí paní Stellové naplánoval. Ještě posledních 14 dní jsem sjížděl zdroje na Internetu a hledal podrobnosti o Welwitschia Drive, polohu a souřadnice vraků na Skeleton Coast a malebné hory Vingerklip v Damaralandu. Modlím se, aby všechno klaplo, abychom všechno viděli, aby nám nekleklo auto, abychom se v pořádku a ve zdraví vrátili.
Cítím se jako guma do kalhot, která byla dlouho našponovaná očekáváním. Teď cítím ohromnou úlevu, že už nemusím čekat. Jsem na cestě. Cítím úlevu a zároveň trochu únavu, V Česku jsme za sebou nechali tropická vedra, Dnes bylo snad 34°C, má být ke 40°C. Jedeme se do Afriky ochladit - ve Winhoeku je ráno 7°C a přes den 27°C. To zní sympaticky.
Žádné komentáře:
Okomentovat