Pak Honza navrhl objet malý okruh Pan’s Edge Detour. Na mapě to vypadalo jako slepá cesta, protože část cesty byla překryta titulkem. Naštěstí se ukázalo, že je to okruh a že nám chystá nejlepší představení z celého pobytu v Etoshe.
Vraceli jsme se už od pánve směrem k hlavní silnici. Všude kolem cesty rostlo dvoumetrové křoví a mopanové stromy. Najednou jsem si všiml vlevo asi 15m od cesty prosvítat něco tmavě šedého. Asi skála, pomyslel jsem si. Pak mi došlo, že je to nesmysl - půda i skály v téhle části Etoshy jsou tmavě červené. „Honzo zastav a couvej. Něco jsem viděl a možná že to byl slon.“
Honza zastavil a začal couvat. Snad po 20-30m jsem opět nad bushveldem zahlédl šedý oblý tvar. A pohnul se. Byl to slon!
Za chviličku se objevili další – a pohybovali se směrem k cestě, na které jsme stáli. Po chvíli bylo vidět, že je to slušné stádo. Honza popojel a postavil jim naše auto do cesty. Měl jsem trochu sevřeno, ale sloni o nás nejevili zájem a klidně přecházeli cestu.
Samice, mláďata, dorostenci i mladí samci klidně přecházeli před autem i za autem! Nakonec se objevil obrovský samec, vysoký určitě nejméně 3,5m – a i on se nám předvedl v plné kráse!
Nevěděl jse, jestli dřív fotit nebo točit. Slonů byla spousta – a během chvíle přešli a zmizeli v buši.
„Díky, Etosho!“ zařval jsem, když poslední slon zmizel v křoví. Kvůli tomuhle jsem jel do Afriky!
Technická poznámka: fotky v tomhle příspěvku jsem v rychlosti nacvakal, když jsem zrovna netočil - většinu času jsem měl v ruce kameru.
Vraceli jsme se už od pánve směrem k hlavní silnici. Všude kolem cesty rostlo dvoumetrové křoví a mopanové stromy. Najednou jsem si všiml vlevo asi 15m od cesty prosvítat něco tmavě šedého. Asi skála, pomyslel jsem si. Pak mi došlo, že je to nesmysl - půda i skály v téhle části Etoshy jsou tmavě červené. „Honzo zastav a couvej. Něco jsem viděl a možná že to byl slon.“
Honza zastavil a začal couvat. Snad po 20-30m jsem opět nad bushveldem zahlédl šedý oblý tvar. A pohnul se. Byl to slon!
Za chviličku se objevili další – a pohybovali se směrem k cestě, na které jsme stáli. Po chvíli bylo vidět, že je to slušné stádo. Honza popojel a postavil jim naše auto do cesty. Měl jsem trochu sevřeno, ale sloni o nás nejevili zájem a klidně přecházeli cestu.
Samice, mláďata, dorostenci i mladí samci klidně přecházeli před autem i za autem! Nakonec se objevil obrovský samec, vysoký určitě nejméně 3,5m – a i on se nám předvedl v plné kráse!
Nevěděl jse, jestli dřív fotit nebo točit. Slonů byla spousta – a během chvíle přešli a zmizeli v buši.
„Díky, Etosho!“ zařval jsem, když poslední slon zmizel v křoví. Kvůli tomuhle jsem jel do Afriky!
Technická poznámka: fotky v tomhle příspěvku jsem v rychlosti nacvakal, když jsem zrovna netočil - většinu času jsem měl v ruce kameru.
Žádné komentáře:
Okomentovat