Nejlepší pozorování jsme měli nakonec walking safari. Oba býci antilopy losí prošli přes stádo zeber promíchané s mládeneckým stádečkem vodušek defassa.
Byla to doslova pastva pro oči. Ve větší skupině zvěř ztratila trošku plachosti a pustila si nás blíž. Takže jsem mohl ulovit pír pěkných záběrů a fotek.
A přesně v tu chvíli mi foťák zahlásil plnou kartu. Ani se nedivím, většinu fotek má minimálně dvojmo, ale stalo se mi to vůbec poprvé. Pochopil jsem to jako jasný boží vzkaz, že v nejlepším se má přestat a že právě začal konec naší výpravy po Ugandě.
Zamířili jsme k cestě. Zebry a vodušky šly na opačnou stranu. Býci antilopy losí vyšli kousek do vršku a když jsme šli pryč, otočili se a vrátili se do močálu. Ronald a guide od německé party přijeli po cestě. Dali jsme guidovi spropitné, naložili se do landcruiseru a vyrazili.
Ještě se vrátím k ekosystému na Lake Mburo. Park byl původě dvakrát větší, někdy v 60. letech ho zmenšili na současnou velikost. Ranger tvrdil, že prý tu mají jednoho lva - samce. Sice ho neviděli, ale podle řevu o něm vědí. Aby zpomalili zarůstání akácií, převezli sem stádečko 15 žíraf Rothschildových z NP Murchison Falls. Že by sem znovu vysadili slony, to bohužel nehrozí, park je prý na to příliš malý.
Žádné komentáře:
Okomentovat