Pomalu se završila naše návštěva Ngorongoro. Čas pobytu v kráteru je správou parku přísně omezen na šest hodin, při překročení lhůty se musí zaplatit plný poplatek za dalších šest hodin
Vyjeli jsme z kráteru serpetinou Lerai Ascent Road, která vede svahem pod Ngorongoro Wildlife Lodge. Byla to tropická rallye, ostré stoupání, ostré zatáčky a místy prudký sráz těsně vedle cesty.
Cesta začíná dole v savaně a končí nahoře v hustém tropickém lese. Byla to hodně zajímavá zkušenost. Naše Toyota Landcruiser měla nové tlumiče, které tam Dickson namontoval včera večer (tlumič nám rupl včera cestou ze Serengeti), teď dostaly řádně zabrat.
Rozloučili jsme se s kráterem Ngorongoro u pomníčku profesora Bernharda Grzimka a jeho syna Davida na hřebeni kráteru.
David Grzimek zahynul v kráteru Ngorongoro dne 10.1.1959 při leteckém neštěstí, když se jeho letadlo srazilo se supem. Jeho otec Bernhardt Grzimek byl slavný zoolog, předseda Frankfurtské zoologické společnosti. Mám doma několik jeho knih, včetně slavné Serengeti nesmí zemřít. Po jeho smrti sem bylo přeneseno i jeho tělo.
Hřeben je v tomhle místě široký jen dvacet-třicet metrů, z jedné strany spadá do kráteru, z druhé strany do otevřené krajiny. Hodně působivé místo.
David Grzimek zahynul v kráteru Ngorongoro dne 10.1.1959 při leteckém neštěstí, když se jeho letadlo srazilo se supem. Jeho otec Bernhardt Grzimek byl slavný zoolog, předseda Frankfurtské zoologické společnosti. Mám doma několik jeho knih, včetně slavné Serengeti nesmí zemřít. Po jeho smrti sem bylo přeneseno i jeho tělo.
Hřeben je v tomhle místě široký jen dvacet-třicet metrů, z jedné strany spadá do kráteru, z druhé strany do otevřené krajiny. Hodně působivé místo.
Žádné komentáře:
Okomentovat