Den 14 - Livingstone a letiště - GPS Track

 

Detail

Seznam členů výpravy

• Lída a Marek Novotných
  
• Pavel Maňas
• Marek teska 
• Norman, řidič z johannesburgu do Maunu
• Gee, Guguglethu  Ndlovu, vedoucí výpravy a kuchař.
  
• Ngande Mosepele, průvodce z Maunu na hranice Zambie
• Cool Care, Lekelandi Kgakgamotso, řidič pomocného vozidla a chlap na těžkou práci (balení zavazadel na střeše, stavění a bourání stanů)
• Marta Zanlari, Roma
• Anika (Annegret) Ritter, Landshut
• Nicola Ritter, Landshut
• Carlos Albajar, Barcelona
• Marcelle Albajar, Barcelona
• Aina Albajar, Barcelona
• Mireia Albajar, Barcelona
• Núria Albajar, Barcelona

Zhodnocení safari v Botswaně

Je čas to zhodnotit.

Stálo to za to. Bylo to úplně super, nemělo to slabé místo. 

Khama Rhino Sanctuary - tolik bílých nosorožců užnajednou už asi nikdy neuvidím. A viděli jsme i springboky a red hartebeest.

Okavango Delta - lechwe, hroši, sloni, bažiny, žirafy. Paráda! Koupání v Okavangu a kempování na divoko - pecka.

Moremi Game Reserve - asi nejlepší divočina. Sloni, hroši a lechwe hned za stanem. Lvi, antilopy vrané, antilopa koňská, krásný ekosystém s mopanovými lesy a záplavovými loukami.

Savuti - i když marsh není marsh, nejlepší lvi, spousty impal, otevřené pláně a gepardi, buvolci tsessebe. Kamenité kopce bez damanů, obří baobab a vyschlé koryto Savuti Channel. Dropi na stepi a leskoptve a stepokuři u napajedel.

Chobe Riverfront - neskutečná kvanta zvěře. Impaly, kudu, zebry, sloni. Sedm set buvolů u tábora. Vodní ptáci, skvělá plavba po Chobe a vlhy karmínové.

Livingstone - zkompletování Viktorek, deštný prales a fajn návrat do Vic Falls.

Stálo to za to. Nejlepší safari mého života. Tuhle laťku už asi nepřekonám.

A hodně tomu pomohlo, že jsem jel s Lídou, Pavlem a Markem.Všichni byli senzační. marek si skicoval zvířata, Pavel lovil kešky a uměl smlouvat s taxikáři.

Loučení s Geem a muzeum v Livingstone

 Tak jsme už na letišti. Z lodge jsme vyjeli už v 10:45, zřejmě měli nějaké prblémy s transfery, tak nás poslali dřív.

Včera večer jsme se Geeho dočkali až po večeři. Zpěváka jsem málem hodil krokodýlům, po dvou a půl hodinách jeho performance nám málem praskla hlava. Lída musela odejít na pokoj.

Naštěstí se Gee objevil, takže mohl od nás převzít feedback a tip. Dal jsem mu 200$ za mě a za Lídu. Myslím, že si to zasloužil.

Rozloučili jsme se srdečně. Je to fajn chlap, rád bych ho zase někdy potkal.

Dnes ráno jsme se vypravili do muzea v Livingstone. Socha Emila Holuba před muzeem je ve stylu tengenenge. Je tam i socha Livingstona a prvního zambijského prezidenta Kuangy. 

 

Kvůli posunutému transferu jsme měli na muzeum jen hodinu a čtvrt, ale stačilo to. Byla tam národopisná expozice, kde se chodí v písku mezi chýšemi, expozice přírody s diorámaty a vycpaninami, vynikající expozice o Davidu Livingstonovi a historická expozice - jednak archeologie, jednak domorodé kmeny a jejich historie, otroctví a boj za národní samostatnost.

Livingstone mě úplně uchvátil, mají tu jeho dopisy, oblek, lékařský kufřík, pušku, deštník i hůl, kterou věnoval Stanleymu.Vážně paráda!

Popisy ve vitrínách jsou smysluplné a dobře napsané. I expozice k otroctví byla dobře udělaná, neideologická. Pravda, cecil Rhodes je zméněn jen okrajově - na to, že se muzeum původně jmenovalo Rhodes - Livingstone, je to trošku škoda.

Vrátili jsme se do Waterfront Lodge a rozloučili se s ostatními členy výpavy. Na letiště do Vic Falls jsme jeli jen my čtyři. Anika a Nicola. s námi jely na hranice a tam si je přebral člověk od Wild Horizons.

Vhtěl jsem šoféra Marca přesvědčit, aby nás vzal k velkému baobabu, ale neměl čas a odmítl.

Takže jsme na letišti a čekáme na letadlo do Harare. Odtud přes Dubaj letíme domů.

Den 13 - Victoria Falls - GPS Track

 

Bloumání pro Victoria Falls

 Pak jsme se přesunuli do Lookout Café. Cestou jsem dronoval. Létal jsem asi v 80m rovnoběžně se silnicí, pak jsem se proletěl nad Batoka Gorge. Bohužel jse zvrzal přistání, dron mi spadl do prachu a jedna vrtule chvíli nemakala. Naštěstí jsem ji rozchodil.

Záběry se snad povedly, hlavně že nebyl žádný incident a že jsem nesestřelil žádnou helikoptéru.

V Lookout Café jsme si dali oběd, měl jsem salát Caesar s kuřecím masem. Nebyl nic moc.Kafe tam měli dobré.

Pak jsme se přesunuli k uměleckému centru, kde jsme byli vloni. Rastafarián nám ukázal vozíček z drátů a rozhýbal ho - včetně Ježíše, chlapa na latríně a souložícího páru. Provázel to epickým komentářem.

V antikvariátu měli parádní věci. V ebenu měli jen stopu impaly za $25. Nechal jsem jí tam, ale teď mě to mrzí. Prodavač říkal, že je Srb a utekl do Zimbabwe před válkou.

Ve vedlejším designovém krámu jsme nakoupili dárky - ošatku a pro holky povlaky na polštářky s motivy afrických zvířat. Myslím, že se dost povedly.

 

Při zpáteční cestě z vic Falls jsme viděli holku skákat bungee na mostě. Ani za prase bych do toho nešel, hloubka je to úděsná a gumy mi nepišly bezpečné.I když posádka víc, co dělá a ten chlap, co se k ní spustil a pak ji vytáhl nahoru, také působil profesionálně.

Teď nás čeká poslední večer v Africe. Museli jsme se nastříkat repelentem, hrozně tu žerou komáři. Gee nám rozdal formuláře na feedback a musíme mu dát tip, ale zatím nedorazil. Snad se brzy objeví.

V restauraci hraje frajer na kytaru. Pěkně mě štve. Zpívat umí, ale jedna písnička je jako druhá a hrozně mu to řve.

Johannesburg tu všichni vyslovují "Džohansberg". Tak bych vyslovoval ten kopec u Malměřic.

Gee jede zítra ráno (v sobotu) zpět do Joburgu (dva dny cesty), pak den v práci a pak jede do Cape Townu (další dva dny cesty), kde startuje cestu z Cape Townu do Namibie. To se najezdí, jen co je pravda.

Viktoriiny vodopády ze Zimbabwské strany

Ráno jsme se vypravili taxíkem na Viktorky. Prošli jsme celnicí a na Zimbabwské straně jsme si koupili Kaza víza. Pěšky jsme prošli přes most. 

Chvilku jsme se dívali na lidi na kajaku, dělali hrozné psí kusy na peřejích. Jezdili vracáky pozadu a jeden předvedl i eskymáka. Voda byla snad o 4-5 metrů níž než vloni.

Pavel si vyfotil tramvaj uprostřed mostu. 

Prošli jsme si zimbabwskou část vodopádů. Bylo to jiné než vloni, byli tam kočkodani zelení. 

 

Voda z vodopádů pršela na deštný prales uprosted, zatímco Danger Point byl bez vody. 

 

 

 

V Devil's Pot se koupali turisté.

Pozorovali jsme velkého černého zoborožce a samici lesoně pestrého. Hodně jsme si to užili, myslím že Marek a Ma byli spokojeni.

Úvahy nad další cestou

Začínám bádat nad příštím safari. Ma by jel do Namibie. Já bych tam jel kdykoliv, bylo to naprosto super. Láká mě Zambie, South Luangwa. Ale líbil by se mi camping. Tady Sunway dělá jedno Zambia + Malawi, ale za hrozný ranec peněz. A pak jedno levnější, ale jsou v tom dva dny na Victoria Falls (což už fakt nemusím), přejezd přes Kafue, dva dny kánoe na Lower Zambezi (což bych si klidně střihl) a něco málo v Malawi (ale tuším, že ne safari). Klíčová otázka zní, jak namixovat safari za rozumný peníz. Camping mě dost uchvátil, to chci příště zas.

Den 12 - Z Kasane na Victoria Falls - GPS Track

 

Tracking jsem zapnul až v Livingstone.

Relax na břehu Zambezi

 Zdá se, že na zítřek žádnou aktivitu nepodnikneme. Na Jetboat Safari se nás neposkládalo dost, jsme jen sami s Lídou. Na odpolední sunset se mnou nikdo nechce, všem stačila Chobe. A já musím poctivě uznat, že river safari na Chobe je mnohem lepší, než na Zambezi.

K obědu jsme si dali jako předkrm ražniči z krokodýla. Bylo to skvělé, maso chutnalo jako kuřecí lehce šmrncnuté rybou. Jako hlavní jídlo jsem měl kuřecí řízek, ani už jsem to nemohl dojíst a polovinu dojedl Ma.

Shodili jsme hadry z buše, dali si sprchu a převlékli se do čístého. Je to fajn pocit. Přepral jsem si troje trenky, trika a ponožky mi vycházejí. Uvidíme, co nám zítřek přinese - nechám tomu volný průběh.

Marek řeší koupání v Devil's Pot na Livingstonově ostrově. U vodopádů mu to černoška nabídla za $90, tady v lodgi mu nabídli napřed ranní aktivitu za $120 a pak mu řekli, že je plno a že může jít až na aktivitu s obědem nebo večeří snad za $180 nebo $220. Což ho naštvalo, takže to odmítl.

Po roce znovu na Victoria Falls

 Jeli jsme rovnou k vodopádům. Na zambijské straně je méně vody, skály byly obnažené a jen místy se valila voda.

 

 

 

Přešli jsme most Knife's Edge. Bylo fajn, že bylo vidět na vodopády z boku. Z Knife's Edge je super výhled na Danger Point a na Rhodesův most - mnohem lepší, než ze Zimbabwské strany.

 Vrátili jsme se k bráně a zašli ještě nad vodopády. Řeka tam vůbec nevypadá nebezpečně, proudy a pramínky se proplétají mezi kameny a skalkami. Místní tam rybařili, navzdory cedulím, které to výslovně zakazují.

Koupili jsme nějaké drobnosti, Lída koupila dva šátky a kamenný popelník s hrochem, já jsem koupil nášivku se zambijskou vlajkou. Škoda, že nemají botswanskou.

Waterfront Lodge je parádní, přímo na břehu Zambezi, s parádním výhledem na řeku. Je to čistá radost. Je tu celkem drahéí jídlo, ale nějak to zvládneme.